Narodil jsem se v roce 1972 v Ostravě a od roku 2004 žiju v Brně.
V letech 1990 až 1997 jsem sloužil v posádkách vlakové pošty v Ostravě. Vlaková pošta byla spojení železnice a pošty, při kterém se zásilky nejen vozily, ale přímo v jedoucím vlaku třídily. Sto padesát let to byl nejrychlejší logistický systém na světě. V devadesátých letech ho vytlačily dálnice a automatické třídírny a v roce 1999 skončil úplně. Odešel jsem do logistiky, nyní se živím jako freelancer tester aplikací, copywriter a fotograf.
Vlakovou poštu jsem ale neopustil. Jsem spoluzakladatel a kurátor Muzea vlakové pošty a vydával jsem odborný časopis Československá vlaková pošta.
Nezajímají mě hrdinové ani padouši. Zajímají mě lidi. Obyčejní lidi, které semelou události větší, než jsou oni sami. Lidi, kteří se rozhodují pod tlakem, ve strachu, v lásce, v omylu. Neptám se, kdo za co může. Ptám se: jak bych se zachoval já?
Popisy mě moc nebaví. Lidi poznáme, když promluví. Mám rád dialog — neučesaný, živý, pravdivý. V něm je všechno: vztahy, napětí, humor i bolest. Nepíšu efektně, píšu jednoduše. A když je třeba, umím i mlčet. Někdy je pauza silnější než slovo.
Psaní předchází hluboká rešerše. Ne proto, abych čtenáře zahrnul detaily, ale proto, abych se sám úplně ponořil do popisovaného období. Dokud v něm neumím žít, neumím v něm psát.
Debutoval jsem v roce 2021 kriminálním románem Vlaková loupež po česku z divokých devadesátek; kniha získala čestné uznání v Ceně Jiřího Marka za nejlepší český detektivní román roku. V roce 2026 vychází Vlakař, první díl trilogie o brněnském úředníku vlakové pošty Adolfu Kleinovi.