Vlakař

(u vašich knihkupců první týden v srpnu 2026)

Moba, 2026, ISBN: 978-80-279-2687-9

Vlakař nás zavádí do Brna v letech 1938–1945 a vypráví příběh Adolf a Kleina, německého poštovního úředníka, který se snaží udržet neutralitu v ideologických konfliktech, jež drtí svět kolem něj. Kulisami příběhu jsou prostředí pošty a železnice, v nichž Adolf hledá jistotu a stabilitu. Jako manžel Češky a otec tří dospělých dětí se však brzy ocitá v situaci, kdy tlak, jemuž je vystaven, ničí vše, na čem mu záleží.

Jeho synové podlehli nacistické ideologii, zatímco dcera se přidává k českému odboji. Adolf se ocitá mezi svou německou identitou a česko-německou rodinou, která je rozpolcena konfliktem. Přestože si uvědomuje, kde je dobro a kde zlo, okolnosti ho nutí sloužit oběma stranám. I dávná přátelství přestávají být bezpečným přístavem.

Román o lásce, loajalitě, zradě a odpuštění ukazuje, jak válečné zvraty mění životy a vztahy, a jak se tyto změny odrážejí v rozhodnutích, která se často ocitají na hraně morálních dilemat. V časech chaosu a tragédií zůstává otázkou, zda je možné si uchovat vnitřní integritu.

Napsali o knize

Sudetendeutsche Zeitung, číslo 23 (5. 6. 2026)

Překlad

Román Vlakař

Na Dni sudetských Němců v Brně četl autor Petr Študent ze své knihy „Vlakař” („Der Eisenbahner”).

Historický román vychází v červenci v češtině v nakladatelství Moba a odehrává se především v Brně v letech 1938 až 1945. Čtení na brněnském výstavišti se těšilo velkému zájmu.

Román Vlakař vypráví příběh německého brněnského úředníka vlakové pošty Adolfa Kleina, jeho české manželky Milady a jejich dětí na pozadí osudových událostí 20. století. Nastupující nacismus a německá okupace rodinu roztrhají. Kleinovi synové propadnou nacistické ideologii, zatímco jeho dcera Emílie se přidá k českému odboji. Dilema spočívá v tom, že ačkoli Klein dokáže přesně rozlišit dobro od zla, okolnosti ho nutí sloužit oběma stranám. Musí sebrat veškerou odvahu, aby si zachoval tvář a zachránil životy těch, které miluje.

Český spisovatel a fotograf Petr Študent se narodil roku 1972 v Moravské Ostravě a od roku 2004 žije v Brně. Jeho díla se vyznačují realistickým stylem, živými a poutavými dialogy a hlubokými historickými i odbornými poznatky, silně ovlivněnými jeho vlastním životním příběhem.

Študent v Brně přečetl několik úryvků a zodpověděl dotazy posluchačů ohledně své knihy. O způsobu života své hlavní postavy Adolfa ví dobře, neboť sám déle pracoval u vlakové pošty. V letech 1990 až 1997 aktivně působil v českých posádkách vlakové pošty v Moravské Ostravě. Vlaková pošta byla tehdejší kombinací železniční dopravy a poštovních služeb, při níž se zásilky nejen přepravovaly, ale přímo třídily v jedoucím vlaku. Více než 150 let byla nejrychlejším logistickým systémem na světě, v 90. letech ji však vytlačila výstavba dálnic a automatických třídíren zásilek. Když byla tato instituce roku 1999 definitivně zrušena, přešel Petr Študent do logistického odvětví. V současnosti pracuje vedle své spisovatelské činnosti jako hlavní zaměstnání v bankovnictví.

Je spoluzakladatelem a kurátorem Muzea vlakové pošty a vydával stejnojmenný odborný časopis. Mnohé historické a technické detaily v knize vycházejí ze skutečných vyprávění a hluboké odborné znalosti tohoto řemesla. V letech 2009 až 2024 působil především jako profesionální fotograf a tester aplikací.

Študent klade velký důraz na autenticitu a psychologickou hloubku a ve svých knihách vědomě odmítá černobílé vidění při kresbě postav. Jeho literárním debutem byl kriminální román Vlaková loupež po česku (2021), odehrávající se v divokých českých 90. letech. Příběh pojednává o třech mladých poštovních zaměstnancích a bývalém horníkovi, kteří plánují dokonale promyšlenou loupež na vlaku převážejícím čerstvě vytištěnou měnu nové České republiky. Kniha silně čerpá z Študentových vlastních zkušeností a získala čestné uznání při prestižní ceně Jiřího Marka za nejlepší český kriminální román roku.

Dále napsal Námořníci na kolejích, další dílo z jeho železniční řady, tematicky se rovněž zabývající pohnutou historií českého železničního provozu.

Překladatelka přednesla jeden úryvek knihy v německém překladu. Po čtení v Brně lze jen doufat, že německé vydání Študentovy nejnovější knihy jednou vyjde. Překlad by jistě přivítali i krajané v Německu.